Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
19.06.2025
Školský výbor je dlouhodobě garantem legislativních návrhů v mnoha oblastech, ale je také prostorem pro otevřený dialog a hledání odpovědí na složité společenské výzvy.
Změny ve složení výboru a nové výzvy
Po senátních volbách v září loňského roku došlo ve výboru k několika personálním změnám, které odrážely volební výsledky. Výbor tak vstoupil do další etapy s novými členy z řad oborníků z oblasti vědy, vzdělávání i kultury. Odbornost výboru přispívá zejména k tomu, že se do popředí dostávají i témata, která běžně zůstávají mimo zájem médií.
Volba ústavních soudců: Odpovědnost a odbornost
Jednou z nejzásadnějších rolí výboru v posledních funkčních období byly návrhy na dovolení nových členů Ústavního soudu. Od roku 2023 mandát skončil dvanácti soudcům z celkového počtu patnácti členů. Doporučení výboru bylo klíčové při odborném posuzování jednotlivých kandidátů, které Senátu navrhoval prezident Petr Pavel. Profesní zkušenosti, etické postoje a ochota hájit ústavní principy byly při hodnocení kandidátů stěžejní. Věřím, že současné složení přispělo a posílilo důvěru také veřejnosti v nestrannost soudní moci. Ústavní soud je po letech opět plně obsazen, stabilně fungující a profesně i lidsky rozmanitý.
Novela zákona o vysokých školách: Výsledek odborné debaty
Na začátku letošního roku výbor čekalo projednání dlouho očekávané změny vysokoškolského zákona. Jeho poslední rozsáhlejší novela proběhla v roce 2016, takže předložená revize odrážela zkušenosti a postřehy z aplikační praxe i snahu po zachování kvality a přístupnosti vysokoškolského vzdělávání. Hlavním cílem návrhu byla reforma doktorandského studia, jeho financování, zajištění podmínek pro kvalitní výzkum a růst nové generace vědců. Při jednání ve výboru i v Senátu šlo především o to, aby vysoké školy poskytovaly dostatečný prostor pro svobodné bádání a vzdělávání, které bude zároveň ve srovnání s dalšími zeměmi kvalitní a konkurenceschopné.
Jednalo se o velice komplikovanou a rozsáhlou novelu, ke které v Poslanecké sněmovně přibylo ještě několik pozměňovacích návrhů. Největší kritika směřovala od členů výboru i odborné veřejnosti k zavedení tzv. hlídáčkovného, kdy studující pobírající rodičovský příspěvek měli dostávat formou stipendia finance na hlídání dětí za účelem zlepšení podmínek pro vlastní studium.
Záměr finančně podpořit studující rodiče byl obecně velmi kvitován, ale bohužel návrh byl nedopracovaný a velmi problematický. Navrhovaná dikce přenášela odpovědnost státu v oblasti sociálního zajištění a podpory rodin na vysoké školy, nezohledňovala formu studia a např. veřejné vysoké školy by na tuto dávku musely získat zdroje z vlastního příspěvku určeného na vzdělávací činnost. Z těchto důvodů výbor jednoznačně doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem tzv. hlídáčkovné úplně vypustit. Přes rozsáhlou debatu byly změny iniciované výborem Senátem přijaty a následně s navrženými změnami souhlasila i Poslanecká sněmovna. Tento výsledek podtrhuje význam Senátu jako opraváře zákonů a místa pro odbornou i věcnou diskusi.
Zákon o ČT a ČRo: Transparentnost a rovnováha
Výbor se rovněž aktivně zapojil do diskuse o novelizaci zákona o České televizi a Českém rozhlase, kterou doporučil ke schválení. Rozhodnutí výboru vycházelo ze zpravodajské zprávy senátora Břetislava Rychlíka a opíralo se o potřebu zvýšit transparentnost a stabilitu řízení veřejnoprávních médií.
Stěžejním cílem návrhu zákona byla reakce na technologický vývoj mediálního prostředí, v němž obecně působí elektronická média. V minulých letech byl zákon novelizován pouze v dílčích parametrech, ale v praxi docházelo k významným změnám včetně digitálního vysílání a rozšíření služeb prostřednictvím internetu. Novela mimo jiné posilovala kontrolní mechanismy a zaváděla jasnější pravidla pro jmenování členů rad obou médií.
Největší pozornost byla ovšem upřena na zvýšení rozhlasových a televizních poplatků, které odráželo závazek vlády zaměřit se na udržitelné financování a nezávislost veřejnoprávních médií. I přesto, že se poplatky nezvyšovaly od roku 2008 v případě České televize, resp. od roku 2005 u Českého rozhlasu, zvedla se k této změně rozsáhlá politická i veřejná debata. Výbor považoval navýšení rozhlasových i televizních poplatků za důležité a nevyhnutelné. Na stranu veřejnosprávních médií, dostupné kultury, české filmové a televizní tvorby, příznivců sportu, menšin, vážné hudby i mnoho dalších se přiklonil i Senát a tzv. velkou mediální novelu schválil.
Veřejná slyšení: Hlas těch, kteří bývají přehlíženi
Zcela zásadním nástrojem výboru se i v tomto období stala veřejná slyšení. Nejvýznamnější z nich se konalo 30. ledna 2025 a týkalo se chystané změny ve financování nepedagogických pracovníků ve školství – tedy zaměstnanců, kteří ve školách zajišťují jejich administrativní, technický a podpůrný chod. Výbor vnímal vzrůstající obavy, a proto uspořádal veřejné slyšení, aby zástupci zřizovatelů škol, asociací, pracovníci jednotlivých typů škol a další dostali informace, jak je nový model financování nepedagogických pracovníků nastaven a jak by měl fungovat. Zároveň mohli všichni dotčení vyjádřit své názory a případné obavy z toho, co nový systém může přinést. Cílem slyšení bylo tedy nejen upozornit na problém, ale přispět k jeho systémovému řešení.
To, že je postavení nepedagogických pracovníků ve školství velkým tématem dokládá také petice za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství, pod kterou se podepsalo téměř 70 tisíc lidí. Vzhledem k počtu podpisů byla petice předmětem jednání nejen na výboru, ale také na plénu Senátu. Obavy a argumenty petentů byly mnohdy totožné se závěry veřejného slyšení. Nejčastější výtky směřovaly k nestabilitě a nepředvídatelnosti systému, nedostatečnému zohlednění specifik škol či k ohrožení pracovních míst a kvality služeb.
Jak financování nepedagogických pracovníků nakonec dopadne v tuto chvíli ještě není zcela jasné. Ministerstvo školství zamýšlelo změnu financování již od 1. července letošního roku. Po četné kritice ministr školství posunul převod financování na 1. ledna 2026. Zda se tak opravdu stane je otázkou. Změna financování je součástí sněmovního tisku, který je v Poslanecké sněmovně před třetím čtením.
Závěr
Kompetence výboru jsou rozsáhlé, paleta projednávaných zákonů různorodá a stejně široká je i podoba aktivit, kterými se výbor prezentuje. Konference, veřejná slyšení či odborné kulaté stoly patří ke každodenní práci členů výboru. Výsledky jejich práce dokazují, že i v době polarizace a politických konfliktů je možné zachovat prostor pro odbornou a věcnou diskusi.
Zdroj: Jiří Růžička, Časopis Senát 02/2025