Omezit víceletá gymnázia je špatně, je jich ale velké množství
27.06.2020
Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol.
Ministr Plaga představil strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, kde jsou představené priority a cíle. Jedním z nich je i zkvalitnit výuku a posílit možnost individualizace na druhém stupni základních škol, kterým by se mělo zajistit kvalitní vzdělání a došlo by ke snížení selektivity z důvodu dřívějšího odchodu dětí na víceletá gymnázia. Co na to jako dlouholetý pedagog víceletého gymnázia říkáte?
Když tým pana ministra poprvé předložil materiál k připomínkám, tak se často mluvilo o nerovnosti, která je jistě něco, co by nám nemělo být lhostejné. Zároveň se také hovořilo o nerovnosti zejména slabších dětí ze sociálně horších prostředí a regionů. Z mého pohledu se to pak naštěstí posunulo a začala se více řešit individualizovaná výuka. To znamená vyjít vstříc nejenom studentům s horšími podmínkami, ale také vyjít vstříc těm, kteří jsou talentovaní a nadaní. Podle mého je individualizací myšleno, že bychom se měli věnovat každému natolik, abychom z něj dostali to nejlepší.
Z tohoto pohledu se domnívám, že tato země si musí svých talentů vážit a pěstovat je. Proto jsme v roce 1990 založili na naší škole osmileté gymnázium, které mělo poskytnout mimořádnou příležitost pro mimořádné děti. Původní myšlenku stále držíme a bereme pouze jednu třídu každý rok po osmadvaceti studentech. Jsme si jisti, že dokážeme vytipovat talentované a nadějné děti, které můžeme dále rozvíjet a dostatečně se jim věnovat. Bohužel, z mnoha pohledů tato myšlenka devalvovala.
Asi každý zná příběh nějakého rodiče, kteří velmi dbají u svých dětí na prvním stupni, aby se speciálně připravovaly na přijímačky na víceletá gymnázia. Podstupují různé testy a ve výsledku z toho je tlak rodičů na děti, které potom mohou při studiu totálně vyhořet. Není naopak tato strategie omezovat víceletá gymnázia správným krokem?
Odpovím na příkladu. Máme jednu třídu osmiletého gymnázia a tři třídy čtyřletého gymnázia. Každoročně se k nám asi 30 procent studentů hlásí na čtyřleté gymnázium z kvart jiných osmiletých gymnázií. Znamená to, že nejsou na svých školách úplně spokojení. Jestli nám po kvartě za těch 28 let odešlo 10 – 15 lidí dohromady, tak je to moc. Proč to ale říkám. Myšlenka vybírat opravdu nadané děti devalvovala, i když se to začíná v poslední době napravovat. Ne všude se tuto myšlenku podařilo naplnit. Navíc se z toho stává prestižní záležitost spíše rodičů, k tomu se zavedl institut jednotných testů, které podporují drcení se učiva. Nemůžeme se tedy divit, že děti ve školách selhávají, nerozvíjejí svůj talent a ve výsledku chtějí v kvartě odejít či přejít na jiný typ studia. Za mě je to jasné, pěstujme talenty, držme si je, ale dělejme i jiné věci. Talent se dá rozvíjet i na základní škole, když se k němu přistupuje zodpovědně. Nelze říci dopředu, omezme gymnázia. To je špatně a myslím si, že je to naprosto politicky neprůchodné.
Pokud ale zjednoduším vaši předchozí odpověď, tak se domníváte, že osmiletých gymnázií je velké množství.
Je jich hodně. Celostátně je průměr žáků, kteří nastupují na osmiletá gymnázia pod deseti procenty žáků 5. tříd, což je správný poměr. Vysoký poměr dětí, které odcházejí na víceletá gymnázia, se udržel pouze ve velkých městech, zejména v Praze. Je otázka, zda zrovna v Praze to není pochopitelné. Je to centrum ekonomické, vědecké, kulturní, společenské…
ZDROJ: Echo24.cz, 27. 6. 2020, Ladislav Šustr
Celý rozhovor s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou si můžete přečíst zde:
Odkaz na rozhovor