Koncert přinesl vzpomínku na likvidaci Terezínského rodinného tábora
13.07.2022
Slavnostní pietní koncert Památníku ticha s vystoupením mezzosopranistky Dagmar Peckové věnovaný vzpomínce na definitivní likvidaci tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau se uskutečnil v úterý 12. července v 19 hodin v Malé dvoraně Veletržního paláce.
Projev 1. místopřepředsedy Senátu PČR Jiřího Růžičky před zahájením koncertu:
Je začátek července a my se již tradičně scházíme, abychom si připomenuli likvidaci Terezínského rodinného tábora v Osvětimi.
V březnu 1944 zavražděno 3792 vězňů lágrbaráku BIIb. Tehdy se vězni dozvěděli, že budou převezeni do „pracovního tábora Heydebreck." Místo do lágru, který neexistoval, však nacisté většinu těchto vězňů nechali odvézt k plynovým komorám, kde je zavraždili.... 11. - 12. července 1944 pak byl likvidován zbytek rodinného tábora (tři a půl tisíce obětí) a zbyl prázdný objekt.
Tato událost se stala největší jednorázovou válečnou genocidou občanů bývalého Československa.
Včera jsem naše dnešní pietní setkání připomenul izraelskému prezidentovi Herzogovi. Měl jsem potřebu promluvit o této a dalších akcích z několika důvodů. Tím prvním bylo, že prezident Izraele vyjádřil obavy, že na jeho národ, historii a současnost Evropa zapomíná. Že si nevšímá toho, co se v jejich zemi děje. Že současná silná vlna teroristických útoků na území Izraele není pro Evropu zajímavá.
Nemohl jsem souhlasit. Protože to, co si dnes připomínáme, je jasný důkaz, že nám násilí, válka či terorismus nejsou lhostejné. A že to bohužel žádná dávná historická událost. Je to živá přítomnost! Téměř 80 let po událostech, kvůli kterým jsme se sešli, dochází k něčemu podobnému pár stovek kilometrů na východ od nás.
Sami Ukrajinci současný ruský terorismus vnímají jako genocidu ukrajinského národa. Když jsem byl před několika měsíci na návštěvě Kyjeva, právě ukrajinští poslanci přijímali zákon, který jasně říká, o co se jedná. Zákon o genocidě přijal ukrajinský parlament jednomyslně!
Kdo z nás by si ještě nedávno dokázal představit, že něco takového bude možné osmdesát let po 2. světové válce! Tehdy se Hitlerovi svět nepostavil a všichni víme, jak to dopadlo. Dnes se svobodný svět Putinovi k odporu dokázal postavit.
A i proto jsme se dnes sešli. Abychom uctili památku zavražděných v Osvětimi, aby bylo jasné, že nezapomínáme. A také proto, že musí být jasně řečeno, že zlu se ustupovat nesmí!