Festival PREF představil novou vizi školství
27.11.2019
Více než 400 odborníků na vzdělávání promluvilo na prvním ročníku konference PREF, kterou pořádal mediální dům Economia. Hovořili o inkluzi i o tom, jak by měly školy pracovat s moderními technologiemi. Představena byla i státní strategii vzdělávání na příští dekády.
(výtah z článku Hospodářských novin)
Když se v Česku vypíše konkurz na ředitele školy, téměř v polovině případů se stává, že se přihlásí jen jediný uchazeč. Alespoň dva kandidáti mají zájem jen v necelé čtvrtině případů a že by se o ředitelské místo ucházelo pět a více zájemců, to se děje skutečně jen výjimečně, v necelých pěti procentech konkurzů. Statistika je z loňska a pochází z dat České školní inspekce. „Zájem o místa ředitelů na českých školách klesá mimo jiné proto, že tahle práce není dostatečně naplňující. Ředitel moc neučí, věnuje se více administrativě než vzdělávání,“ vysvětluje Jiří Růžička (TOP 09 + STAN), který byl až do loňska dlouholetým ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera a nyní působí jako senátor.
Že o post ředitele školy není v Česku zájem, bylo jedno z mnoha palčivých témat, která aktuálně trápí tuzemské školství a jež se rozebírala na třídenní konferenci The Prague Educational Festival (PREF) v pražském Průmyslovém paláci. Na akci, která se konala v polovině listopadu a již pořádá vydavatelství Economia a server Aktuálně.cz, se sešlo více než 400 řečníků a 60 vystavovatelů z řad učitelů, speciálních pedagogů, představitelů státu, zahraničních odborníků na pedagogiku, ale i třeba vývojářů školních a učebních pomůcek.
Cílem prvního ročníku akce, která je svým rozsahem i obsazením v Česku ojedinělá, bylo mimo jiné inspirovat odborníky i veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, ve které mohou sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti. Stejně tak je ambicí nově vzniklého festivalu nastartovat změny českého školského systému a započít diskusi o lepším vzdělávání mezi státem, školami a soukromou sférou.
Nejde vzdělávat 30 lidí stejně
Jednou z projekcí na hlavním diskusním pódiu byl graf, který ukazoval výdaje na vzdělání jednotlivých států OECD za rok 2017. Česko bylo se svými 3,9 procenta HDP čtvrtým státem od konce, za ním bylo jen Slovensko, Maďarsko nebo Lucembursko. „Na vzdělávání dáváme málo peněz a nelepší se to. Právě podfinancování je jedna z bariér, které brání zlepšení situace v českém školství,“ podotkl senátor Růžička.
Škola podle něj nemůže být jen překladištěm informací, ale musí rozvíjet dovednosti a gramotnost pro budoucnost. „Škola by také neměla rezignovat na osobnostní rozvoj žáků. Měla by se více rozlišovat výuka ve smyslu, že každý by měl mít možnost rozvíjet své silné stránky. Například u nás na gymnáziu jsme se rozhodli, že budeme učit výuku matematiky diferencovaně. Tedy sami žáci se mohou rozhodnout, jestli chtějí navštěvovat vyšší, nebo nižší kurzy matematiky,“ líčil na konferenci Růžička. Původně se vedení gymnázia bálo, že se na vyšší úroveň matematiky nikdo nepřihlásí. Nakonec se ze 120 žáků na vyšší úroveň přihlásila naprostá většina, jen 12 studentů si zvolilo jednodušší možnost.
„Je správné rozdělit žáky podle jejich zájmů a směřování. Podobně se má diferencovat i výuka jazyků, klidně do několika skupin. V nich pak není nikdo, kdo by ostatní zdržoval. Není možné vzdělávat třídu 30 lidí stejným způsobem,“ upozornil Růžička. Stejně tak je podle něj nutné ujasnit postavení, vzdělávání, pravomoci a hodnocení ředitelů. „Ředitel by měl mít jasnou představu, kam chce škola směřovat,“ dodal Růžička.
Zdroj: Hospodářské noviny | Rubrika: Příloha - Pro Byznys - Inovativní vzdělávání | Strana 12 | Autor: Zuzana Keményová