Nejen v případě aktuálního dění na Ukrajině vidíme, že boj s totalitními mocnostmi a ideologiemi v Evropě neskončil
25.02.2022
Veřejný protest proti nastupujícímu komunistickému režimu v tehdejším Československu si dnes společně s dalšími připomněl 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička. Pietní shromáždění u pamětní desky Senátu v Nerudově ulici v Praze se u příležitosti 74. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad uskutečnilo ve spolupráci s Pražským akademickým klubem 48 a mezinárodním projektem Mene Tekel.
Celý projev 1. místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky:
Je 25. února 2022. Před 74 lety se rozhodli studenti pražských vysokých škol, že půjdou na Hrad a vyjádří tak svoji podporu prezidentu Benešovi. Byli to mladí lidé, studenti, ale moc dobře tušili, že se v těch dnech jedná nejen o jejich budoucnost, ale především o budoucnost této země!
V místech, kde nyní stojíme, jim zatarasili cestu policisté se zbraněmi a dále je nepustili. Někdy tou dobou, tedy mezi čtvrtou a pátou hodinou odpolední, přijal prezident Beneš na Pražském hradě předsedu vlády Gottwalda a sdělil mu, že přistupuje na veškeré komunistické požadavky. Gottwald následně zamířil mezi své příznivce shromážděné na Václavském náměstí, aby tam mohl pronést své legendární: „Právě se vracím z Hradu...“
Ti mladí lidé, kteří odsud před 74 lety odcházeli s pocitem nespravedlnosti a pokoření, byli jediní, kteří na obranu svobody a demokracie vystoupili. Komunistický puč se podařil a zemi uvrhnul na čtyři desetiletí do totality. Prvními postiženými byli právě studenti, kteří moc dobře tušili, jaká doba přichází. Vyhazov z vysoké školy, komunistické lágry, PTP…
Ale také byl na dlouhá desetiletí, možná lépe řečeno na životy několika generací, zpečetěn osud obyvatel této země. Nastal čas diktatury proletariátu a komunistických zvěrstev.
To, co všichni znáte a jistě připomenou další řečníci, není zapomenutá historie. Je to současnost, něco, v čem žijeme i v těchto dnech. A měli bychom mít na paměti, že na začátku historických katastrof vždy stojí nezájem, nepochopení či strach z nebezpečí, které se blíží. Bylo tomu tak tehdy v Praze, jako dnes na východě Ukrajiny.
Ano, nezájem, nepochopení či strach z nebezpečí, které se blíží. Chci věřit, že dnes si toto nebezpečí moc dobře uvědomujeme a jako civilizovaná Evropa nedopustíme, aby se historie opakovala. Aby zvítězila zvůle, násilí a ideologie, jejíž činy tak krutě postihly naši zemi.
Studenti v roce 1948 to tušili a my už bychom to měli vědět. Měli bychom vědět, že na východ od nás se nejedná jenom o budoucnost Ukrajiny, ale také budoucnost Evropy a budoucnost naší země!
Pietního aktu se dále vedle 1. místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky zúčastnili a proslov pronesli předseda Pražského akademického klubu 48 Martin Špolc, zástupkyně Mene Tekel Daniela Řerichová, kancléř Univerzity Karlovy Michal Zima, prorektor ČVUT Radek Holý, prorektor ČZU Petr Valášek a prorektor VŠE Petr Dvořák.
Jana Taušová, 25.02.2022