Postavili jsme most mezi demokratickým světem a Tchaj-wanem
02.08.2022
Od senátní cesty na Taiwan uplynou již dva roky. Co cesta přinesla? Jak se změnily vztahy mezi Českou republikou a Taiwanem? Jaký význam má návštěva Nancy Pelosiové, předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA? Na otázky pořadu 90' ČT24 odpovídal 1. místopředseda Jiří Růžička
(editovaný přepis rozhovoru pro ČT24)
Vaše návštěva Tchaj-wanu před dvěma lety měla ekonomický i symbolický význam. Když si ji rozebereme v té symbolické rovině, co to znamenalo pro Česko?
Když jsme se vrátili a přistáli jsme na kbelském letišti, tak k našemu překvapení před letištěm stály stovky, možná pár tisíc lidí. Dávali najevo potěchu z toho, že jsme na Tchaj-wan jeli, protože to pro ně byla otázka toho, že jsme samostatný stát, že nám nikdo nebude určovat, jak se máme chovat. A když si představíme ty kroky, které tomu předcházely, výhrůžky i ze strany českého prezidenta, varování ze všech možných stran, tak si myslím, že to bylo velmi symbolické gesto.
Když si vezmeme tu rovinu ekonomickou, co z toho čerpáme?
To jsme řešili teď při poslední návštěvě předsedy legislativního dvora Tchaj-wanu v České republice, na tiskovce se mluvilo právě o ekonomických souvislostech. Je asi důležité zdůraznit, že Tchaj-wan svými investicemi v České republice vytvořil 24 000 pracovních míst. To není rozhodně málo, navíc v oborech, které jsou vysoce sofistikované, například mikročipy a další technologie vysoké úrovně, a to je cesta, kterou bychom se měli vydat. Vedle toho tady samozřejmě Tchaj-wan investoval, a bylo by výhodné, kdyby se Česká republika stala branou do Evropské unie. O tom jsme jednali i s tamními aeroliniemi, které by lítaly do Prahy, takže ty přínosy jsou obrovské.
Tehdy se zase v Česku rozhořela debata o tom, jak by se Evropská unie měla zachovat ve své politice vůči Číně, o tom, že by ji měla změnit, že by měla být jednotná. Stalo se něco od té doby?
Já myslím, že jsme se v posledních měsících či letech přesvědčili o tom, co se stane, když svět uhýbá a kličkuje před diktátorskými režimy. Co probíhá na Ukrajině ze strany Ruska, je výsledek toho, že Evropa se tvářila, jako by si Rusko mohlo dělat, co chce, a že ta surovinová závislost Evropy na Rusku není nic škodlivého. A celý svět se stal jistým způsobem vazaly Čínské lidové republiky, protože tam se vyrábělo téměř všechno, o ekonomických souvislostech ani nemá cenu hovořit. Je strategicky velice nebezpečné takhle dát prostor státům, které nejsou demokratické a nefunguje tam mezinárodní právo tak, jak by mělo. Ty země si dělají, co chtějí, vědomy si své síly.
Změní něco návštěva Nancy Pelosiové na vztahu Západu k Číně?
Když jsme tam jako česká delegace byli, setkávali jsme se s různými představiteli. Já jsem tam na jedné tiskové konferenci řekl, že to považuji za velice důležité, protože jsme postavili metaforický most mezi demokratickým světem a Tchaj-wanem, a že by bylo ale žádoucí, aby po tom mostě taky někdo chodil. Netrvalo to dlouho a skutečně po něm začaly chodit další demokratické země. V době, kdy u nás na návštěvě byl předseda legislativního dvora Tchaj-wanu tam zrovna byla na návštěvě místopředsedkyně Evropského parlamentu. Dnes tam přiletí představitelka sněmovny reprezentantů Spojených států. To jsou nejen mimořádně důležitá gesta, ale hlavně mimořádně důležité kroky pro to, aby demokratický svět deklaroval svoji touhu po spolupráci v oblasti lidských práv, svobody, demokracie, i ekonomické spolupráci.
Záznam celého pořadu naleznete zde:
Záznam pořadu