Je třeba předcházet vyčleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ze škol
09.11.2022
Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádal v prostorách Valdštejnského paláce kulatý stůl na téma „Začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách“. O tom, jak výrazněji podpořit začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo jak zamezit počtu snižování asistentů pedagogů ve školách, debatovali na půdě horní komory Parlamentu zástupci Senátu včetně 1. místopředsedy Jiřího Drahoše a předsedy školského výboru Jiřího Růžičky, odborníci, zástupci státní správy i neziskového sektoru.
Kulatý stůl zahájil 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš: „Po řadu let se u nás potýkáme s nefunkční praxí. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami by přitom mohly díky podpůrným opatřením absolvovat celou školní docházku na běžných školách, což by výrazně zlepšilo nejen jejich pozdější uplatnění ve společnosti. V tomto ohledu je před námi ještě velký kus práce, včetně změny v přístupu některých škol.“
„Speciální školství u nás funguje bez větších potíží a své poslání naplňuje. Zato v běžných školách se velmi často setkáváme při začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s problémy,“ konstatoval předseda senátního Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička. „Legislativní možnosti nápravy mají své limity, daleko účinnější proto bude naučit učitele s těmito žáky pracovat a školám upravit podmínky tak, aby práci s těmito dětmi byly schopné zvládnout. Neměli bychom dopustit, aby docházelo k vyčleňování či nuceným odchodům těchto dětí ze škol,“ dodal.
Diskutována byla představená data z nedávného šetření společnosti PAQ Research, který připravila pro neziskovou organizaci Spolu, z. s. Z nich vyplývá, že každý pátý rodič dítěte se vzdělávacím znevýhodněním se v České republice v posledních letech setkal s návrhem či požadavkem na odchod dítěte ze školy či třídy. Téměř polovina dětí s uvedenou zkušeností kvůli tomu školu skutečně opustila. Dále vyplývá i to, že s požadavkem na přestup do jiné školy se nejčastěji setkávají děti s lehkým mentálním postižením (37 procent), poruchami chování a nezdravotními druhy znevýhodnění (obojí 34 procent). Celou Analýzu Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami od výzkumné organizace PAQ Research si můžete přečíst zde.
Debaty v prostorách Senátu se zúčastnila mj. zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, sociolog Daniel Prokop či právnička neziskové organizace Spolu Veronika Doležalová.
„Dnes zaznělo několik konkrétních návrhů, které by mohly zlepšit situaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Je určitě třeba provést změny v segmentu školských poradenských zařízení. Kromě toho je třeba podpořit pedagogy prostřednictvím dalších pedagogických pozic a více provázat školské, sociální a zdravotnické služby,“ říká Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Kulatý stůl byl pořádaný mj. u příležitosti blížícího se 15. výročí od rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v kauze známé jako „D.H. a ostatní vs Česká republika“. V této kauze Evropský soud pro lidská práva 13. listopadu 2007 rozhodl, že v případě 18 romských dětí z Ostravska stát postupoval neoprávněně při jejich vzdělávání a umisťoval je do tehdejších zvláštních škol. Soud nařídil České republice udělat takové kroky, aby k podobným situacím již v budoucnu nedocházelo.
Kontakt pro média: Iva Janská, Spolu, z.s., tel.: 777 787 955, mail: info@spoluskola.cz