Ztracená generace nebo obohacená společnost
20.12.2022
Poslední roky jsou pro naši společnost velmi složité, mimořádně obtížné jsou pak pro školy. Lépe řečeno pro ředitele, učitele a hlavně žáky. V době epidemie covidu-19 se museli vypořádat s dlouhodobým uzavřením škol, distanční výukou a následně doháněním učiva. Když se potom situace začala zlepšovat, na Ukrajině vypukla válka. Do naší země přicházely desetitisíce migrantů, z velké části ženy s dětmi všech věkových kategorií. Zatímco v případě covidu jsme si problémy přidělávali nekompetentními řešeními sami a bylo zřejmé, že se situace dříve nebo později zlepší, válka na Ukrajině nemá konec v dohledu.
Na uzavření škol během koronaviru nebyl nikdo připraven. Nedostatečné technické vybavení škol pro on-line výuku, malá zkušenost a vlastně i ochota značné části učitelů s používáním různých výukových programů a totální uzavření škol, které nemá v Evropě obdobu, znamenalo, že jsme našim dětem hodně ublížili. A nemám na mysli deficit v rovině vědomostí. To se dá postupně dohnat. Ale mám na mysli především zásah do osobnostního rozvoje.
Na příliv dětí z Ukrajiny do českých škol reagovala nová vláda i ministerstvo daleko pružněji. Poměrně rychle se vytvořila pravidla, postupně většina škol pochopila, že problémy, které musí řešit ukrajinské rodiny, nejsou jen problémy jejich a že je dobře jim pomoci. Přišel ale problém s nedostatkem míst ve školách. Bylo nemyslitelné pomáhat dětem z Ukrajiny na úkor českých dětí třeba při přijímání do 1. tříd. To bychom solidaritě s Ukrajinou spíš ublížili, než pomohli. Problém byl i v tom, že většina uprchlíků směřovala do velkých měst, kde je situace s místy ve školách už tak dost napjatá. A potvrdilo se to, co dávno víme, že škol se například v prstencích kolem Prahy nebo Brna staví málo, není dostatek učitelů, elementaristky jsou takřka nedosažitelné atd. Zkrátka že je školství prioritou jen v programových prohlášeních.
Školy a kapacity
Do škol se podařilo umístit velkou část dětí z rodin, které o to stály. Ani zdaleka všechny ukrajinské děti totiž do českých škol nechodí, často dávají přednost on-line výuce a kontaktu se školami na Ukrajině. A navíc o nich nemáme dostatečný přehled. Stěhují se, vrací se domů, mění bydliště. Situaci by mohla pomoci nedávno uzavřená dohoda mezi českým a ukrajinským ministerstvem školství, že budou ukrajinským dětem uznávány některé předměty z českých škol a nebudou je muset studovat on-line na Ukrajině.
Na středních školách je situace problematičtější. Podle posledních údajů chodí na naše střední školy necelých 20 % z těch, kteří zde žijí. Je to škoda, protože pobytem ve škole a kontaktem s českými dětmi se mohou malí či mladí Ukrajinci velice rychle posouvat ve znalosti češtiny a rychleji se do společnosti zařadit. Trochu v tom jistě hraje roli i přesvědčení či touha, že se brzy vrátí zpět domů.
Dlouhodobá integrace jako možnost obohacení
Pokud jsme v něčem rozhodně nezaspali, byla to informovanost rodičů přicházejících z Ukrajiny, kdy a kam mají své děti zapsat. Velice rychle zřizovatelé spustili masivní kampaň na webových stránkách nejen v češtině, ale i ukrajinštině. Samozřejmě se objevovaly názory, že úsilí vynaložené na integraci ukrajinských dětí jde na úkor vzdělávacího procesu, osobně ovšem tento názor nezastávám. A pokud tomu tak je, považuji to za malý příspěvek těm, co za nás na Ukrajině bojují za svobodu a demokracii. Hodně malý příspěvek za jejich obrovské oběti.
Pouhá integrace ovšem nemůže být naše jediná priorita. Tou nejzásadnější i nadále zůstává odchod Rusů z cizího území, návrat Ukrajinců domů a obnova jejich válkou zničené země. A pokud se rozhodnou u nás zůstat, měli bychom jim být nápomocni.
Nesmíme zapomínat na to, že ukrajinské děti mohou výuku ale i české děti obohatit. A nejenom děti. To, že máme zkušenost především s ukrajinskými dělníky a ne kvalifikovanými profesemi, je spíše naše chyba a málo prozíravá vízová politika. Zcela jistě naše stárnoucí společnost potřebuje příliv kvalitních a kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. A nejlepší je, si je přímo vychovat. Osobně jsem v minulosti na naší škole zažil mnoho studentů z Ukrajiny a vždy patřili mezi nejlepší studenty. Cílevědomí, houževnatí, pracovití a motivovaní. Nedávno mně jeden z našich absolventů posílal pozdrav z promoce na Cambridge university.